Administrativní barák má stejný základní půdorys jako vězeňský barák (26 x 8 metrů), ovšem na rozdíl od dvou velkých obytných místností je v něm 13 menších prostor. Výdejní okénka a přepážky v místnostech napovídají, k jakému účelu tato budova sloužila. Pracovali zde účetní, písaři a jiní „úředníci" (samozřejmě z řad vězňů), kteří měli na starosti chod tábora i přilehlé stavby.

Na stavbě železnice Salechard – Igarka podle pamětníků existovalo období, zhruba rok a půl, kdy dokonce vězňům vypláceli za práci peněžitou odměnu. „Za práci platili po částech, účtárna víc než 100 rublů na ruku nedávala, abychom je neprohráli všechny v kartách – kriminálníci takovým způsobem byli schopni od pracovitých vězňů veškerý výdělek vymámit. Peníze jsem dostával 3-5 x za měsíc a měl jsem možnost si za ně nakoupit v táborovém obchůdku," vzpomíná Vasilij Basovskij.

Při prohlídce administrativního baráku narazíme v některých místnostech na rozházené písemnosti – nejrůznější faktury ke stavbě železnice, propustky, povolení či zápočtové knížky vězňů. V jedné místnosti je také velký trezor. Kromě toho jsme zde nalezli vězeňskou kartotéku a desky od osobních vězeňských spisů NKVD.

V podkroví administrativního baráku jsme nalezli skrýš plnou zajímavých předmětů – konzervy, sklenice, léky, ale i kusy oděvů či kytaru. Některé z nich najdete v 3D galerii předmětů.