Městečka Nělkan, Ajan či Ochotsk, kde povstání probíhalo, za uplynulých sto let upadly téměř v zapomnění, jako samo povstání. Sovětská vláda záhy po naprostém ovládnutí území u Ochotského moře upřela svou pozornost o pár set kilometrů dál na severovýchod – k nově vzniklému městu Magadan, od něhož započalo ve 30. letech dobývání obrovského regionu jménem Kolyma silami stovek tisíc vězňů Gulagu. Ale to už je jiná kapitola brutálních sovětských represí, které v letech následujících po likvidaci Tunguzské republiky nabraly po celém sovětském Rusku na obrátkách.
Pavlína Brzáková a Štěpán Černoušek, květen 2024
Citované zdroje:
Rozhovory Pavlíny Brzákové s Konstantinem Galjuským v roce 1992
GORŠKOV, I. S. Tungusskoje vosstanije 1924–1925. IN: ALVI history [online] 21. 11. 2023. [cit. 3. 5. 2024]. Dostupné z: https://dzen.ru/a/ZVv2VmoZXlCyaTVs
ANTONOV, J. P. Tungusskoje nacionalnoje vosstanije 1924–1925. IN: Rossia i ATP, č. 7, 2007
„Respublika bez kommunistov-terroristov“. Kak tungussy brosili vyzov sovětskoj vlasti. 15. 3. 2023, Sibi realli, dostupné na https://www.sibreal.org/a/kak-tungusy-brosili-vyzov-sovetskoy-vlasti/32316736.html
VARLAMOV, A. N. K voprosu o proischoždenii etnonima „tungus“. IN: Severo-vostočnyj gumanitarnyj vestnik, č. 1, 2020
Doporučená literatura:
FORSYTH, J. A history of the peoples of Siberia. Russia´s north asian colony 1881–1990. (s. 256). New York: Cambridge University Press, 1992. ISBN 0-521-47771-9